Teorie stanoviska (i v češtině se běžně používá anglický termín Standpoint theory ) je nahlížení na určitý problém či jev a postoj vůči němu z individuální perspektivy. Jedná se o postmoderní přístup k lidskému vnímání. Teorie stanoviska popisuje, jak individuální zkušenosti ovlivňují názory každého jedince. To, co jedinec vidí či cítí, je ovlivněno tím, v jaké pozici se ve společnosti nachází. Svět okolo nás můžeme vnímat pouze z jednoho hlediska, např.

PropertyValue
dbpedia-owl:abstract
  • Teorie stanoviska (i v češtině se běžně používá anglický termín Standpoint theory ) je nahlížení na určitý problém či jev a postoj vůči němu z individuální perspektivy. Jedná se o postmoderní přístup k lidskému vnímání. Teorie stanoviska popisuje, jak individuální zkušenosti ovlivňují názory každého jedince. To, co jedinec vidí či cítí, je ovlivněno tím, v jaké pozici se ve společnosti nachází. Svět okolo nás můžeme vnímat pouze z jednoho hlediska, např. jsme-li bělošský úředník, nemůžeme svět okolo nás vnímat z hlediska černošské svobodné matky. Ve společnosti jedinci mohou na problémy nahlížet odlišně, to je dáno rozdílností prostředí, ve kterých tito dva jedinci žijí. Nicméně skupina jedinců žijící ve stejných podmínkách může zaujímat podobná stanoviska. Nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím vnímání jsou zkušenosti. Dále jedincovo vnímání formují tradice a kultura. Nejčastěji se stanoviska mění se změnou socioekonomického statusu, se změnou místa působení či se změnou pracovní pozice. Teoretička Dorothy Smith zavedla tři podstupně definice teorie stanoviska a to: Není žádné objektivní poznání. Žádní dva lidé nemohou mít totožný pohled na věc. Naše osobní stanovisko nesmíme brát za samozřejmost. Tuto teorii zavedla Dorothy Smith v důsledku toho, že sociologie byla jako vědecká disciplína vytvořena bílými muži ze střední třídy, kteří se na problematiku dívali ovlivněni svojí pozicí, ale nebyli si této ovlivněnosti vědomi. Také si podle Smith neuvědomovali, že vytvářejí zaujatou mužskou vědeckou disciplínu a že dochází k exkluzi žen a jejich stanovisek. Teorie stanoviska se zaměřuje především na rozdíly vnímání mezi osobami rozdílného genderu, zejména na feministické postoje. Sandra Harding a Nancy Hartsock teorii rozvíjejí v knize “The feminist stand point: Developing ground for a specifically feminist historical materialism.” Nancy Hartsock byla ovlivněna německým filosofem Georgem Wilhelmem Friedrich Heglem (1770-1831), který se okolo roku 1807 zabýval rozdíly ve stanoviscích pánů a otroků. Došel k závěru, že stanovisko každého, obzvlášť pak ve vztahu pán-otrok, závisí na majetkových poměrech jedince. To, v jaké skupině se nachází, ovlivňuje, jak získává znalosti a moc. V knize “The feminist stand point: Developing ground for a specifically feminist historical materialism” Sandra Harding a Nancy Hartsock kombinují teorie marxismu a feminismu.
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 1046592 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 7919 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 41 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 13956230 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • Teorie stanoviska
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Teorie stanoviska (i v češtině se běžně používá anglický termín Standpoint theory ) je nahlížení na určitý problém či jev a postoj vůči němu z individuální perspektivy. Jedná se o postmoderní přístup k lidskému vnímání. Teorie stanoviska popisuje, jak individuální zkušenosti ovlivňují názory každého jedince. To, co jedinec vidí či cítí, je ovlivněno tím, v jaké pozici se ve společnosti nachází. Svět okolo nás můžeme vnímat pouze z jednoho hlediska, např.
rdfs:label
  • Teorie stanoviska
prov:wasDerivedFrom
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of