Tetrakvark je subatomární částice složená ze dvou kvarků a dvou antikvarků spojených dohromady. Kvarky mají baryonové číslo +1/3, antikvarky −1/3, takže výsledná částice má celkové baryonové číslo 0, tudíž je klasifikována jako exotický mezon.

PropertyValue
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
dbpedia-owl:abstract
  • Tetrakvark je subatomární částice složená ze dvou kvarků a dvou antikvarků spojených dohromady. Kvarky mají baryonové číslo +1/3, antikvarky −1/3, takže výsledná částice má celkové baryonové číslo 0, tudíž je klasifikována jako exotický mezon. Dosavadní experimentální výsledky objevů a nezávislého potvrzení tetrakvarků lze shrnout do následujícího přehledu (názvy částic či pozorovaných rezonančních stavů zpravidla obsahují v závorce číselnou hodnotu, vyjadřující klidovou hmotnost odpovídající částice v MeV/c2): V roce 2003 byla v experimentu BELLE v Japonsku identifikována částice, pracovně pojmenovaná X(3872), o níž se předpokládalo, že by mohlo jít o tetrakvark. Výsledek byl však neprůkazný. Další možný kandidát byl identifikován v roce 2004 na urychlovači Tevatron ve Fermilabu, kde byl pozorován stav DsJ(2632). V roce 2007 v japonském experimentu BELLE byl pozorován stav Z(4430), jakožto kandidát na tetrakvark ccdu; další pozorovaný stav Y(4660) by také mohl být kandidátem na tetrakvark. V roce 2009 byla ve Fermilabu pozorována částice Y(4140). V roce 2010 oznámili v německé laboratoři DESY po reanalýze výsledků spojených s mezonem Y(5S) existenci tetrakvarkových rezonancí. Roku 2013 přišel první potvrzený objev tetrakvarku nazvaného Zc(3900) nezávisle z experimentu BES III v Číně a z japonského BELLE. V roce 2014 v experimentu LHCb byl v evropské laboratoři CERN potvrzen stav Z(4430) (poprvé objevený v roce 2007) s vysokou statistickou průkazností téměř 14 σ. V roce 2016 Fermilab publikoval objev tetrakvarku X(5568) se složením bsud v experimentu DØ, objev se však nepodařilo nezávisle potvrdit na LHCb v CERNu. V roce 2016 v experimentu LHCb byla v CERNu potvrzena částice X(4140) (objevená v roce 2009) a nově objeveny excitace X(4274), X(4500), X(4700) se stejným čtyřkvarkovým složením. Výsledky jsou zatím staticky nedostatečně průkazné.Pokračují i teoretické práce na objasnění možné stability čtyřkvarkových stavů. V roce 2017 byly dvěma skupinami teoretiků publikovány nezávislé studie ukazující na možnost čtyřkvarkových stavů bbud rozpadajících se slabou interakcí, tedy s předpokladem relativně dlouhé doby života (10-13 s, tedy o několik řádů delší než u silně se rozpadajících rezonancí).
dbpedia-owl:wikiPageExternalLink
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 1200290 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 4518 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 15 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 16403719 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • tetrakvark
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Tetrakvark je subatomární částice složená ze dvou kvarků a dvou antikvarků spojených dohromady. Kvarky mají baryonové číslo +1/3, antikvarky −1/3, takže výsledná částice má celkové baryonové číslo 0, tudíž je klasifikována jako exotický mezon.
rdfs:label
  • Tetrakvark
prov:wasDerivedFrom
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of