Uherský sněm nebo zemský sněm nebo zemské shromáždění, (slovensky lidově zastarale Rákoš), bylo nejvyšší shromáždění privilegovaných stavů a ​​vrstev Uherska (zhruba od roku 1860 jej lze označit jako parlament) v letech 1298 až 1918. Vznikl přímo z generálních kongregací, čili celozemských shromáždění šlechty, které se svolávaly od 12. století. První sněm v pravém slova smyslu se konal v září 1298 v Budíně. Za Anjouovců se sněmy nesvolávaly kromě roku 1351, kdy Ludvík I.

PropertyValue
prop-cs:jazyk
  • sk
prop-cs:revize
  • 5562660 (xsd:integer)
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
prop-cs:článek
  • Uhorský snem
dbpedia-owl:abstract
  • Uherský sněm nebo zemský sněm nebo zemské shromáždění, (slovensky lidově zastarale Rákoš), bylo nejvyšší shromáždění privilegovaných stavů a ​​vrstev Uherska (zhruba od roku 1860 jej lze označit jako parlament) v letech 1298 až 1918. Vznikl přímo z generálních kongregací, čili celozemských shromáždění šlechty, které se svolávaly od 12. století. První sněm v pravém slova smyslu se konal v září 1298 v Budíně. Za Anjouovců se sněmy nesvolávaly kromě roku 1351, kdy Ludvík I. požádal šlechtu o souhlas s vybíráním daně. Řádnou činnost sněmu obnovil až Zikmund Lucemburský. V 15. století sněm získal četné kompetence (schvalování daní, volba krále, palatina, soudců a podobně, upravování poddanských povinností atd.) a vžilo se, že každou právní normu krále musel potvrdit i sněm. Před rokem 1536 sněm zasedal nejčastěji na Rákošském poli u Pešti. Po obsazení dnešního Maďarska Turky se zasedání konala v letech 1536 až 1848 téměř vždy v Bratislavě, výjimečně i v jiných městech zejména Slovenska. Roku 1608 byl sněm rozdělen na dvě komory (tabule): Horní pro preláty a světské velmože; čele stál palatinDolní pro ostatní šlechtu a feudální vlastníky, přičemž byla tvořena po 2 poslancích z každé stolice, svobodného královského města a kapituly, a po 1 poslanci z každého proboštství a opatství; V roce 1849 Habsburkové sněm zrušili. V roce 1860 Říjnový diplom zřídil nový zemský sněm, ale o rok později ho panovník rozpustil. Po rakousko-uherském vyrovnání byl zřízen dvoukomorový sněm (v Budapešti) rozdělen na dvě komory (sněmovny):Horní pro dědičné členy (šlechta, arcibiskupové a biskupové; v roce 1885 zreformována)Dolní pro volené poslance (právo volit mělo jen 6,7% obyvatelstva, od roku 1874 pouze 5,9%)Přestože Nemaďaři tvořili přes 50% obyvatelstva Uherska, v Dolní komoře sněmu byli zastoupeni ani ne 10 procenty. Slováci po několika volbách neměli vůbec žádného zástupce. Uherský sněm zanikl koncem října 1918 v souvislosti se zánikem Rakousko-Uherska.
dbpedia-owl:thumbnail
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 968187 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 2544 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 22 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 13516592 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • Uherském sněmu
  • Uherský sněm
  • uherském sněmu
  • sněmu
  • uherským sněmem
  • Uherského sněmu
  • uherského sněmu
  • Uherského parlamentu
  • Uherský parlament
  • Uherském parlamentu
  • Uherskému sněmu
  • uherského zemského sněmu
  • uherskému sněmu
  • uherský sněm
  • uherského parlamentu
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Uherský sněm nebo zemský sněm nebo zemské shromáždění, (slovensky lidově zastarale Rákoš), bylo nejvyšší shromáždění privilegovaných stavů a ​​vrstev Uherska (zhruba od roku 1860 jej lze označit jako parlament) v letech 1298 až 1918. Vznikl přímo z generálních kongregací, čili celozemských shromáždění šlechty, které se svolávaly od 12. století. První sněm v pravém slova smyslu se konal v září 1298 v Budíně. Za Anjouovců se sněmy nesvolávaly kromě roku 1351, kdy Ludvík I.
rdfs:label
  • Uherský sněm
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of