Zrada je záměrné a druhou stranou nečekané porušení závazku, povinnosti, očekávání, slibu a podobně, zvlášť směřuje-li toto jednání proti někomu, komu je člověk povinován loajalitou. Člověk, který se dopustil zrady, je zrádce.Zrada může být spáchána buďto z hlediska zákona (pak jde o zločin), nebo z hlediska morálky, pak jde v mezích patřičného morálního systému o nemorální jednání.

PropertyValue
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
dbpedia-owl:abstract
  • Zrada je záměrné a druhou stranou nečekané porušení závazku, povinnosti, očekávání, slibu a podobně, zvlášť směřuje-li toto jednání proti někomu, komu je člověk povinován loajalitou. Člověk, který se dopustil zrady, je zrádce.Zrada může být spáchána buďto z hlediska zákona (pak jde o zločin), nebo z hlediska morálky, pak jde v mezích patřičného morálního systému o nemorální jednání. Podstatou zrady je závažné zneužití udělené důvěry a napomáhání nepříteli či přejití k němu za situace, kdy ostatní členové skupiny mají plné právo zrádce považovat za loajálního člena.Zradu lze obecně definovat na základě dvou principů: jednak na základě použitých prostředků (tj. předstírání přátelství, tajná spolupráce s nepřítelem), jednak jako nemorální (nezákonné) porušení „povinné“ loajality. Zejména druhý případ posuzovaný v morální rovině může být vysoce subjektivní záležitostí.Některé případy jsou poměrně jasné, v jiných může být ovšem vnímání zrádnosti nějakého jednání značně subjektivní záležitost, zejména v případě, kdy je dotyčný jedinec silně vázán loajalitou ke dvěma nepřátelským subjektům a fakticky ani nemá možnost někoho „nezradit“, nebo v případě, kdy skupina dotyčného změní své jednání takovým způsobem, že je pro něj další setrvání v ní z hlediska svědomí neúnosné.Obecně lze říci, že společnost na zradu a zrádce většinou pohlíží značně negativně, na druhé straně ovšem dokáže být velmi pružná v kritériích, která používá k tomu, aby určila, zda zrádce je. Zpravidla je velice benevolentní k jednání, které bylo vyvoláno závažnými mravními ohledy, jde-li o takové ohledy, které sdílí, a zrada ji přímo nepoškodila. Roli taktéž hraje popularita „potenciálního zrádce“ i „potenciálního zrazeného“.Logickým vyústěním výše zmíněného je fakt, že jednoho a téhož člověka mohou různé skupiny hodnotit různě. Například Arminius byl z pohledu germánských kmenů veliký král a hrdina, který přelstil a porazil proradné Římany. Římané ovšem naproti tomu více vnímali fakt, že to byl podlý zrádce, který předstíral přátelství k Varovi, jehož i s vojskem vylákal do léčky a na smrt (byť ovšem praktičtí Římané byli ochotní ihned dodat, že Varus byl neuvěřitelný hlupák, když se nechal takhle napálit).Pomineme-li možnost, že posuzující zastává názor, že takovéto předstírání přátelství a věrnosti je zradou vždy (což je jedna možnost), pak se otázka zrady bude točit okolo toho, ke komu měl být Arminius poután silnější loajalitou, k Varovi nebo svým soukmenovcům?
dbpedia-owl:thumbnail
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 36576 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 4430 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 43 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 15393992 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • zrady
  • zrada
  • zradou
  • zradu
  • zrádce
  • Zrada
  • zradil
  • zradě
  • zrádci
  • zrádců
  • zradí
  • Zradu
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Zrada je záměrné a druhou stranou nečekané porušení závazku, povinnosti, očekávání, slibu a podobně, zvlášť směřuje-li toto jednání proti někomu, komu je člověk povinován loajalitou. Člověk, který se dopustil zrady, je zrádce.Zrada může být spáchána buďto z hlediska zákona (pak jde o zločin), nebo z hlediska morálky, pak jde v mezích patřičného morálního systému o nemorální jednání.
rdfs:label
  • Zrada
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of