Andrea Pozzo (Trento 30. listopadu 1642 – Vídeň 31. srpna 1709) byl člen jezuitského řádu a italský barokní malíř. Proslavil se jako mistr iluzivní malby a perspektivy, které uplatňoval zejména při freskové výzdobě architektury. Působil nejdříve v Římě, později na pozvání Leopolda I. ve Vídni, kde byl jeho žákem Christoph Tausch.