Archaické esperanto (v archaickém esperantu Arcaicam Esperantom, v běžném esperantu Arĥaika Esperanto) je varianta esperanta, používaná k navození dojmu starobylosti textu. Byla vytvořena převážně ze stylistických důvodů, protože bylo nutné přeložit do esperanta archaicky znějící texty a přitom zachovat jejich archaičnost (ze stejného důvodu byly pro esperanto vytvořeny vulgarismy, které v něm původně neměly existovat). Poprvé tuto variantu publikoval Manuel Halvelik v roce 1969.

PropertyValue
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
dbpedia-owl:abstract
  • Archaické esperanto (v archaickém esperantu Arcaicam Esperantom, v běžném esperantu Arĥaika Esperanto) je varianta esperanta, používaná k navození dojmu starobylosti textu. Byla vytvořena převážně ze stylistických důvodů, protože bylo nutné přeložit do esperanta archaicky znějící texty a přitom zachovat jejich archaičnost (ze stejného důvodu byly pro esperanto vytvořeny vulgarismy, které v něm původně neměly existovat). Poprvé tuto variantu publikoval Manuel Halvelik v roce 1969. Archaické esperanto je odvozeno převážně z latiny a od esperanta se podstatně liší.Rozdíly mezi Arcaicam Esperantom a běžným esperantem jsou zejména tyto:V zápisu: c se píše jako tz ĉ se píše jako ch f se píše jako ph ĝ se píše jako gh ĥ se píše jako qh j se píše jako y ĵ se píše jako j k se píše jako qu (před e, i) nebo jako c (před a, o, u a souhláskami) ŝ se píše jako sh ŭ se píše jako w nebo u v se píše jako wZájmena: místo mi (já) je mihi místo vi (ty, vy) je v singuláru tu a v plurálu wos místo li (on) je lui místo ŝi (ona) je eshi místo ĝi (ono) je eghi místo ni (my) je nos místo ili (oni) je ilui (mužský rod) a sihi (ženský rod)Gramatické rozdíly:(příklady jsou uvedeny v pořadí běžné esperanto → archaické esperanto) Infinitiv nekončí na –i, ale na –ar (pokud kořen končí na e nebo i, např. krii → criar) nebo –ir (v ostatních případech, např. esti → estir). Slovesa se časují, podmět může být nevyjádřený. Skloňování je ve všech časech analogické, protože se nemění samohláska z běžných koncovek -as, -is, -os, -us, mění se pouze koncové s: mi estas → (mihi) estams (první osoba singuláru) vi estas → (tu) estas (druhá osoba singuláru) li/ŝi/ĝi estas → (lui/eshi/eghi) estat (třetí osoba singuláru) ni estas → (nos) estaims (první osoba plurálu) vi/ili estas → (wos/ilui/sihi) estait (druhá a třetí osoba plurálu) Chování sloves po zájmenu oni není přesně popsáno. Plurál imperativu končí na –uy. Podstatná jména se skloňují: domo → domom (singulár nominativu) domoj → domoym (plurál nominativu) de domo → domes (singulár genitivu) de domoj → domeys (plurál genitivu) al domo → domod (singulár dativu) al domoj → domoyd (plurál dativu) domon → domon (singulár akuzativu) domojn → domoyn (plurál akuzativu) Přídavná jména se skloňují analogicky s podstatnými jmény: bona → bonam (singulár nominativu) bonaj → bonaym (plurál nominativu) Chování přídavých jmen v genitivu není přesně popsáno. al bona → bonad (singulár dativu) al bonaj → bonayd (plurál dativu) bonan → bonan (singulár akuzativu) bonajn → bonayn (plurál akuzativu) Jako koncovka příslovcí není –e, nýbrž –oe. Místo –aŭ je –ez. Neexistuje určitý člen la ani neurčitý člen.Slovní zásobaSlova utvořená v běžném esperantu příponou mal- mají v archaickém esperantu vlastní výrazy.Tabulková slova -a → -am -am → -ahem ĉi- → chey- -e → -oe ki- → cuy- nen- → nemy- -o → -om -om → -ohem ti- → ity-
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 137626 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 4983 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 19 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 15037219 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • Arcaicam Esperantom
  • arcaicam esperantom
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Archaické esperanto (v archaickém esperantu Arcaicam Esperantom, v běžném esperantu Arĥaika Esperanto) je varianta esperanta, používaná k navození dojmu starobylosti textu. Byla vytvořena převážně ze stylistických důvodů, protože bylo nutné přeložit do esperanta archaicky znějící texty a přitom zachovat jejich archaičnost (ze stejného důvodu byly pro esperanto vytvořeny vulgarismy, které v něm původně neměly existovat). Poprvé tuto variantu publikoval Manuel Halvelik v roce 1969.
rdfs:label
  • Arcaicam Esperantom
prov:wasDerivedFrom
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of