Egeran je odrůda či starý lokální název vesuvianu (také starším názvem idokras), který patří mezi hlinitohořečnatovápenaté křemičitany o tvrdosti 6,5 až 7. Je to čtverečný sloupcovitě paprsčitý nerost, který vzniká kontaktní metamorfózou, obvykle na rozhraní žuly (granitu) a vápenatých sedimentů (nejčastěji vápenců). Na kontaktu obvykle vznikají typické vápenato-silikátová hornina zvaná erlan, ve které se vyskytuje hojně vesuvian, epidot a grossulár.

PropertyValue
prop-cs:barva
  • hnědá až hnědozelená
prop-cs:hustota
  • 3.300000 (xsd:double)
prop-cs:kategorie
prop-cs:lesk
  • skelný
prop-cs:název
  • Egeran
prop-cs:obrázek
  • PP U cihelny Vesuvian.jpg
prop-cs:popisek
  • Minerál z lokality Hazlov
prop-cs:rozpustnost
  • nerozpustný
prop-cs:soustava
  • čtverečná
prop-cs:tvrdost
  • 6.500000 (xsd:double)
prop-cs:vryp
  • bílý
prop-cs:vzhled
  • radiálně paprsčitý
prop-cs:vzorec
  • 191310410 (xsd:integer)
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
prop-cs:štěpnost
  • nedokonalá
dbpedia-owl:abstract
  • Egeran je odrůda či starý lokální název vesuvianu (také starším názvem idokras), který patří mezi hlinitohořečnatovápenaté křemičitany o tvrdosti 6,5 až 7. Je to čtverečný sloupcovitě paprsčitý nerost, který vzniká kontaktní metamorfózou, obvykle na rozhraní žuly (granitu) a vápenatých sedimentů (nejčastěji vápenců). Na kontaktu obvykle vznikají typické vápenato-silikátová hornina zvaná erlan, ve které se vyskytuje hojně vesuvian, epidot a grossulár. Egeran má tmavě zelenou až hnědou barvu, existují ale i výrazně žluté, světle zelené i růžové variety vesuvianu. Složení vesuvianu je poměrně složité a proměnlivé.Jméno egeran je odvozeno ze slova Eger, což je německý název pro město Cheb. Nerost jako samostatný nový minerál pojmenoval v roce 1822 hrabě Kašpar Šternberk. Později však vyšlo najevo, že se jedná o již dříve známý a popsaný minerál vesuvian. O tento nerost se velice zajímal v první polovině 19. století básník J. W. Goethe během svého pobytů v Aši. Proto se někdy nesprávně uvádí, že tento nerost poprvé popsal Goethe.Nejznámějším nalezištěm egeranu je chráněná lokalita, přírodní památka U cihelny, nedaleko obce Hazlov.
dbpedia-owl:appearance
  • radiálně paprsčitý
dbpedia-owl:formula
  • (Ca,Na)19(Al,Mg,Fe)13(SiO4)10(Si2O7)4(OH,F,O)10
dbpedia-owl:thumbnail
dbpedia-owl:wikiPageExternalLink
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 704071 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 2762 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 18 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 16559647 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • egeran
  • Egeran
dcterms:subject
rdf:type
rdfs:comment
  • Egeran je odrůda či starý lokální název vesuvianu (také starším názvem idokras), který patří mezi hlinitohořečnatovápenaté křemičitany o tvrdosti 6,5 až 7. Je to čtverečný sloupcovitě paprsčitý nerost, který vzniká kontaktní metamorfózou, obvykle na rozhraní žuly (granitu) a vápenatých sedimentů (nejčastěji vápenců). Na kontaktu obvykle vznikají typické vápenato-silikátová hornina zvaná erlan, ve které se vyskytuje hojně vesuvian, epidot a grossulár.
rdfs:label
  • Egeran
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
foaf:name
  • Egeran
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of