Geomorfologickým členěním povrchu Země obvykle chápeme snahu systematicky a hierarchicky utřídit geomorfologické celky (horstva, vrchoviny, nížiny) na základě jejich geomorfologické příbuznosti a blízkosti. Vodítkem při seskupování příbuzných celků je do značné míry společná geologická minulost, ale přihlíží se i ke geografickým faktorům. Jako příklad lze uvést oblast České vysočiny.

PropertyValue
dbpedia-owl:abstract
  • Geomorfologickým členěním povrchu Země obvykle chápeme snahu systematicky a hierarchicky utřídit geomorfologické celky (horstva, vrchoviny, nížiny) na základě jejich geomorfologické příbuznosti a blízkosti. Vodítkem při seskupování příbuzných celků je do značné míry společná geologická minulost, ale přihlíží se i ke geografickým faktorům. Jako příklad lze uvést oblast České vysočiny. Tato oblast patří do systému pohoří, jejichž vznik započal hercynským vrásněním a je tedy na základě geologických hledisek vedena odděleně od horstev Alpsko-himálajského systému. Obdobně vymezení jednotlivých horských celků je geologické, resp. geomorfologické spíše než antropogeografické, takže nepovažujeme za dva různé celky Lužické hory a Zittauer Gebirge jen proto, že se na různých stranách česko-německé hranice používá pro totéž pohoří jiné jméno. Celá Česká vysočina tak „přetéká“ z Čech do okolních zemí. Na druhou stranu, geologové dělí hercynský prostor (mimo jiné) na Moldanubikum a Rhenohercynikum. Tato hranice prochází i Českou vysočinou, kde se projeví na úrovni subprovincií, ale nefunguje jako bezprostřední dělení celého systému Hercynských pohoří. Tam se uplatní hranice motivované geograficky, přesněji antropogeograficky, takže vedle České vysočiny rozlišujeme např. Středoněmeckou vysočinu, Francouzské středohoří apod.Geomorfologové v různých zemích mají různý pohled na množství a druh úrovní, do kterých by se geomorfologické celky té které země měly členit. Tyto systémy jsou někdy do určité míry vzájemně kompatibilní, ale nikdy stoprocentně. Můžeme tedy mluvit o de facto standardním členění povrchu Česka, zjistíme, že český systém je navržen tak, aby bylo možné podle něj rozčlenit celý povrch Země (nejvyšší jednotky, např. Alpsko-himálajský systém, dosahují tisíce kilometrů za české hranice), ale s kompletním členěním zemského povrchu podle tohoto systému se nesetkáme, protože zahraniční geomorfologové mají své vlastní systémy. Dokonce i členění používané v Česku a na Slovensku se původně poněkud lišilo, než bylo ve druhé polovině 20. století sjednoceno.
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 204378 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 5971 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 37 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 15027816 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • geomorfologického členění
  • geomorfologické členění
  • geomorfologická
  • Geomorfologické členění
  • Geomorfologický celek
  • geomorfologický systém
  • Geomorfologické a biogeomorfologické členění krajiny
  • geomorfologickém členění povrchu Země
  • Geomorfologické členění povrchu Země
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Geomorfologickým členěním povrchu Země obvykle chápeme snahu systematicky a hierarchicky utřídit geomorfologické celky (horstva, vrchoviny, nížiny) na základě jejich geomorfologické příbuznosti a blízkosti. Vodítkem při seskupování příbuzných celků je do značné míry společná geologická minulost, ale přihlíží se i ke geografickým faktorům. Jako příklad lze uvést oblast České vysočiny.
rdfs:label
  • Geomorfologické členění povrchu Země
prov:wasDerivedFrom
foaf:isPrimaryTopicOf
is prop-cs:pojemNižšíhoCelku of
is dbpedia-owl:wikiPageDisambiguates of
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of