| dbpedia-owl:abstract
|
- Hostina u Trimalchiona latinsky Cena Trimalchionis je nejrozsáhlejší zachovaná a patrně nejznámější část satirického románu Satirikon římského spisovatele Petronia Arbitra psaná formou symposia.Hlavní hrdinové Petroniova románu, Enkolpius (který příběh vypráví ze svého pohledu), Ascyltus a jejich sluha Giton, se dostanou na hostinu, kterou pořádá zbohatlý propuštěnec Trimalchio. Ten během celé hostiny dává nevkusným způsobem najevo své bohatství. Přitom vychází najevo také jeho nevzdělanost a nevychovanost. Petronius zachycuje hrubou zábavu propuštěnců. Vedle svého manžela se na hostině předvádí také jeho manželka Fortunata. Hosté bohatému hostiteli Trimalchionovi pochlebují, aby je příště pozval zase. Na závěr hostiny Trimalchio zinscenuje svůj vlastní pohřeb, aby věděl, jaké to bude, až zemře.Popis hostiny zesměšňuje mravy nejrůznějších vrstev tehdejší římské společnosti. Hostitel Trimalchio reprezentuje provinciální zbohatlíky. Trimalchio se snaží pozvané hosty omráčit nákladnými a nezvyklými chody. Nejprve přišel na stůl bronzový osel naložený ranci s černými a zelenými olivami a mísami s předkrmy, jako byli plši pokropení medem a mákem nebo jitrnice. Poté přišla na stůl slepice, sedící na umělých pavích vejcích, která vypadala jako nasezaná. V každém vejci však byla zapečená sluka obalená pepřeným žloutkem. Další mísa obložená s dvanácti znameními zvěrokruhu, které představují příslušná jídla, například berana jehněčí, býka hovězí pečeně, štíra mořská ryba s jedovatými ostny a podobně byla znázorněna i další znamení. Pod touto mísou byli kapouni, nadívaná vemínka či pečený zajíc s křídly. Pak přiběhli psi, bylo přineseno pečené prase a muž, oděný jako lovec, ho začal porcovat. Prase bylo naplněné živými ptáky, kteří při porcování vyletěli ven. Poté do jídelny přivedli tři živá prasata, aby si hosté vybrali to, které má být upečeno. Bylo vybráno to největší, a když ho přinesli, již upečené, prase vypadalo, jako by ho kuchař zapomněl vykuchat. Trimalchio proto kuchaři hrozil potrestáním, ale pak se ukázalo, že prase je nadito jelity a jitrnicemi. Když byla obě prasata snědena, přišli herci a začali hrát scénu z Trojské války, týkající se hrdiny Aianta, který pobil stádo dobytka v domnění, že zabíjí Agamemnóna a jeho bratra Meneláa. Když hra dospěla do tohoto bodu, číšníci přinesli vařeného býčka s přílbou na hlavě, kterého Aiás rozsekal a naservíroval pomocí meče.Poté se podávaly zákusky, včetně sochy Priapa ověšené ovocem, z něhož stříkala šaránová šťáva, kdoule pokryté bodlinami jako ježci, ale také napodobeniny drůbeže z vepřového masa, plody moře a hlemýždi, vše vynalézavě, ale nevkusně podívané. Mezi chody otroci stříkali hodujícím na ruce navoněnou a chlazenou vodu. Stříbrné nádobí bylo po hostině vyhozeno spolu s odpadky.Trimalchio během hostiny tyranizuje hosty svými komentáři, historkami a exhibicí všeho druhu, přičemž komicky plete dohromady různé reálie, mýty i historické události. Ani ostatní účastníci hostiny však nejsou líčeni v právě příznivých barvách. Jedná se o Trimalchionovy kumpány a parazity, kteří se přišli dobře najíst a hostiteli lichotí, aby je pozval znovu. Také hlavní hrdinové a vypravěč sám se přišli zadarmo najíst a napít.Popisem Hostiny u Trimalchiona se inspirovala novověká šlechta při pořádání svých dvorských zábav. Nejslavnější banket podle Trimalchiona uspořádal na základě Leibnizova scénáře v roce 1702 hannoverský kurfiřt. Hostinou u Trimalchiona a jí inspirovanou zábavou na hannoverském dvoře roku 1702 se inspiruje inscenace Satyrikon s.r.ó/ Satyrikon Inc. unLtd., která vznikla na scéně pražského divadla Alfred ve dvoře v roce 2006.
|
