| dbpedia-owl:abstract
|
- Jagellonci byli panovnická dynastie, pocházející z Litevského velkoknížectví. Kromě Litvy dále vládli v Polské koruně (1385–1572), v České koruně (1471–1526) a v Uherské koruně (1490–1526). Prvním doloženým vládnoucím členem dynastie byl litevský velkokníže Gediminas. Česko-uherská větev rodu vymřela po meči roku 1526 Ludvíkem Jagellonským, polsko-litevská v roce 1572 Zikmundem II. Augustem.Pro historii rodu je ustálený termín Jagellonci poněkud zavádějící, neboť se odvozuje až od Vladislava II. Jagella, který však nebyl zakladatelem rodu, pouze prvním členem, který dosedl na polský trůn. Proto se takto často označují jen jeho potomci, nikoliv příslušníci dalších linií, pocházejících od starších členů rodu.Původ rodu je nejasný, někdy se odvozuje od ruského knížete z rodu Rurikovců Rostislava z 12. století.Jagellonci mívali děti v pozdním věku, což oslabovalo jejich dynastický potenciál ve srovnání s jinými rody té doby. Sám Vladislav Jagello se narodil zřejmě až po otcově šedesátce. Dynastie v mužské linii vymřela během čtyř generací od svého zakladatele Jagella. Tyto čtyři generace ovšem vydržely vládnout po dvě staletí. Nová generace se objevovala asi po padesáti letech: Algirdas (1291–1377), Vladislav Jagello (1351–1434), Kazimír IV. (1427–92), Zikmund I. (1467–1548) a Zikmund II. (1520–72). Algirdas (1291–1377), Vladislav Jagello (1351–1434), Kazimír IV. (1427–92), Vladislav Jagellonský (1456–1516) a Ludvík Jagellonský (1506–26)Také ženy jagellonského rodu se někdy vdávaly relativně staré. Kateřina Jagellonská, manželka Jana III. Švédského, byla o 11 let starší než její manžel a nevdala se před svou třicítkou. Své děti porodila ve věku 38, 40 a 42 let. Tím byli Jagellonci netradiční dynastií.Dodnes žije několik knížecích rodin, pocházejících od starších členů rodu, předcházejících krále Vladislava Jagella. Patří mezi například Czartoryští, Golicynové a další.
|
