Netoličtí z Eisenberka byli šlechtickým rodem povýšeným z městského stavu původem z Netolic. Václav Netolický byl lesmistr budějovických lesů. On a jeho bratr Tomáš obdrželi majestátem daným dne 22. dubna 1599 z říšské kanceláře erb a přídomek z Eisenberka. Václav byl v roce 1614 královským solním úředníkem v Týně nad Vltavou a žil ještě v roce 1634. Jeho potomek Ferdinand František dostal majestátem vydaným 10.

PropertyValue
prop-cs:heslo
  • Netolický
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
dbpedia-owl:abstract
  • Netoličtí z Eisenberka byli šlechtickým rodem povýšeným z městského stavu původem z Netolic. Václav Netolický byl lesmistr budějovických lesů. On a jeho bratr Tomáš obdrželi majestátem daným dne 22. dubna 1599 z říšské kanceláře erb a přídomek z Eisenberka. Václav byl v roce 1614 královským solním úředníkem v Týně nad Vltavou a žil ještě v roce 1634. Jeho potomek Ferdinand František dostal majestátem vydaným 10. dubna 1660 rytířský stav království českého a vyženil jmění s Dorotou Alžbětou ze Schneeberka, která roku 1669 zdědila po bratrovi Přehořov a Kvasejovice. František zemřel roku 1684. Dorota byla po druhé vdaná Felnárová od roku 1691. Václavovi mladší mladší synové Tomáš, Karel a Leopold († 1730), byli vojáky a zemřeli bez dědiců. Nejstarší syn Václav Antonín zakoupil v roce 1691 Přehořov. Byl také vojákem a byl hejtmanem bechyňského kraje. Jeho první manželkou byla Johanka Markéta z Funken, která zemřela v roce 1705. Druhou jeho manželkou byla Máří Majdaléna de Fours, ovdovělá Kořenská. Zemřela roku 1731. S druhou manželkou Václav Antonín roku 1717 přikoupil Brandlín. Zemřel roku 1726. Z druhého manželství se narodil syn Jan Pavel, který byl vojákem a zemřel roku 1735 v slavonském Oseče.Václav Vladimír, jeho starší bratr narozený roku 1700 v Přehořově, se oženil roku 1729 s Reginou de Saint-Martin a ujal se Přehořova. Nejdřív sloužil na Sicílii, byl od roku 1725 hejtmanem bechyňského kraje, roku 1738 purkrabím hradeckého kraje, roku 1739 podkomořím, roku 1740 komerčním radou. Pro své zásluhy a zběhlost v úředních věcech byl povýšen 26. října 1741 do panského starožitného rodu. V roce 1749 se stal presidentem královské representace a komory, dvorským sudím a generálním válečným komisařem. Dne 2. ledna 1759 byl povýšen do hraběcího stavu království českého. Kromě Lochovic držel hrad Kost, z něhož učinil dědičný statek pro rodinu. Jeho jediný syn Jan Adam, byl hejtmanem budějovického kraje a zemřel roku 1768 v Praze bez potomků. Lochovice po něm držela manželka Valburka, rozená hraběnka Bredová, která zemřela v roce 1800. Kost se dostala synovci hraběti Antonínovi Vratislavovi z Mitrovic, synovi starší sestry Terezie, jenž jméno a erb Netolických z Eisenberka připojil ke svému jménu. Mladší sestra Terezie Alžběta vdaná Quasco z Clavieru držela Konařovice a zemřela v roce 1813.
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 295153 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 2774 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 16 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 15785031 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • Netolický z Eisenberka
  • Netoličtí z Eisenberka
  • Kazimír Netolický z Eisenbergu
  • Netolických
  • Netolickým z Eisenberka
  • Netoličtí
  • Václavu Netolickému z Eisenberka
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Netoličtí z Eisenberka byli šlechtickým rodem povýšeným z městského stavu původem z Netolic. Václav Netolický byl lesmistr budějovických lesů. On a jeho bratr Tomáš obdrželi majestátem daným dne 22. dubna 1599 z říšské kanceláře erb a přídomek z Eisenberka. Václav byl v roce 1614 královským solním úředníkem v Týně nad Vltavou a žil ještě v roce 1634. Jeho potomek Ferdinand František dostal majestátem vydaným 10.
rdfs:label
  • Netoličtí z Eisenberka
prov:wasDerivedFrom
foaf:isPrimaryTopicOf
is prop-cs:dalšíMajitelé of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of