Septizonium nebo Septizodium nebo Septicodium byla budova ve starověkém Římě. Byla postavena v roce 203 po Kr. za vlády císaře Septimia Severa.Původ jejího jména je nejasný; podle jedné verze byla pojmenována po sedmi planetárních božstvech (Saturn, Hélios, Mars, Merkur, Jupiter, Venuše), jejichž sochy se v budově nacházely; podle jiné teorie její jméno znamená, že budova byla rozdělena na sedm částí. Stavba neměla žádný praktický účel; sloužila jako nymfeum, tj.
| Property | Value |
|---|
| prop-cs:jazyk
| |
| prop-cs:revize
| |
| prop-cs:wikiPageUsesTemplate
| |
| prop-cs:článek
| |
| dbpedia-owl:abstract
|
- Septizonium nebo Septizodium nebo Septicodium byla budova ve starověkém Římě. Byla postavena v roce 203 po Kr. za vlády císaře Septimia Severa.Původ jejího jména je nejasný; podle jedné verze byla pojmenována po sedmi planetárních božstvech (Saturn, Hélios, Mars, Merkur, Jupiter, Venuše), jejichž sochy se v budově nacházely; podle jiné teorie její jméno znamená, že budova byla rozdělena na sedm částí. Stavba neměla žádný praktický účel; sloužila jako nymfeum, tj. místo zasvěcené nymfám a vyznačovala se velmi dekorativní, bohatě zdobenou fasádou.Septizonium stála na jižním úpatí Palatinu na místě, kde se Via Appia z východní strany přimykala k Circu Maximu. Mělo rozměry asi 90 m (na šířku) a skládalo se ze tří řad sloupů nad sebou.O jeho dalším osudu není mnoho poznatků. Ví se, že v 8. století již bylo ve značně narušeném stavu. K definitivnímu zániku došlo během pontifikátu Sixta V. (1585 - 1590). Během jeho vlády Řím procházel mohutnou přestavbou a rekonstrukcí po zpustošení císařským vojskem v roce 1527, na což však bylo třeba množství stavebního materiálu. Proto v letech 1588 - 1589 přikázal "dvornímu" architektovi Domenico Fontanovi již i tak zchátralou budovu Septizonia strhnout a materiál z ní použít na jiné stavby.S její existencí je spojena i část papežských dějin. Třikrát se mezi její zdmi konalo konkláve – v roce 1198 (papežem se stal Inocenc III.), roku 1227 (Řehoř IX.) a v roce 1241 (Celestin IV.). Konkláve v roce 1241 se konalo za zvlášť dramatických okolností. Protože vzhledem k politické situaci v Evropě bylo jasné, že po smrti zesnulého Řehoře IX. nedojde k dohodě voličů na novém pontifikátu, věc vzal do svých rukou římský lid. Voliče v Septizoniu zavřel a pod hrozbami psychického a fyzického nátlaku jejich přinutil dohodnout se (traduje se, že během tohoto stavu jeden z kardinálů zemřel). Po měsíci kardinálové zvolili Celestýna IV.
|
| dbpedia-owl:thumbnail
| |
| dbpedia-owl:wikiPageID
| |
| dbpedia-owl:wikiPageLength
| |
| dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
| |
| dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
| |
| dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
| |
| dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
|
- Septizonia
- Septizonium
- Septizoniu
|
| dcterms:subject
| |
| rdfs:comment
|
- Septizonium nebo Septizodium nebo Septicodium byla budova ve starověkém Římě. Byla postavena v roce 203 po Kr. za vlády císaře Septimia Severa.Původ jejího jména je nejasný; podle jedné verze byla pojmenována po sedmi planetárních božstvech (Saturn, Hélios, Mars, Merkur, Jupiter, Venuše), jejichž sochy se v budově nacházely; podle jiné teorie její jméno znamená, že budova byla rozdělena na sedm částí. Stavba neměla žádný praktický účel; sloužila jako nymfeum, tj.
|
| rdfs:label
| |
| prov:wasDerivedFrom
| |
| foaf:depiction
| |
| foaf:isPrimaryTopicOf
| |
| is dbpedia-owl:wikiPageRedirects
of | |
| is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
of | |
| is foaf:primaryTopic
of | |
