Skleníkový efekt, také zvaný skleníkový jev je proces, kterým záření atmosféry planety ohřívá povrch planety na teplotu vyšší, než by měla bez atmosféry. Pokud atmosféra planety obsahuje zářivě aktivní plyny (tj. skleníkové plyny ), budou vyzařovat energii ve všech směrech. Část tohoto záření míří směrem k povrchu a otepluje ho.

PropertyValue
prop-cs:autor
  • Businger, Joost Alois
  • Fleagle, Robert Guthrie
  • Henderson-Sellers, Ann
  • McGuffie, Kendal
prop-cs:datumPřístupu
  • 2017 (xsd:integer)
prop-cs:datumVydání
  • 2005 (xsd:integer)
prop-cs:edice
  • International geophysics series
prop-cs:isbn
  • 0 (xsd:integer)
  • 80 (xsd:integer)
prop-cs:jazyk
  • anglicky
prop-cs:jméno
  • Ivan
prop-cs:kapitola
  • 14 (xsd:integer)
prop-cs:místo
  • New York
  • Praha
  • San Diego
prop-cs:příjmení
  • Víden
prop-cs:rok
  • 1980 (xsd:integer)
  • 2005 (xsd:integer)
prop-cs:strany
  • 90 (xsd:integer)
prop-cs:titul
  • A climate modelling primer
  • An introduction to atmospheric physics
  • Chemie ovzduší
prop-cs:url
prop-cs:vydavatel
  • VŠCHT
  • Wiley
  • Academic
prop-cs:vydání
  • 1 (xsd:integer)
  • 2 (xsd:integer)
  • 3 (xsd:integer)
prop-cs:wikiPageUsesTemplate
dbpedia-owl:abstract
  • Skleníkový efekt, také zvaný skleníkový jev je proces, kterým záření atmosféry planety ohřívá povrch planety na teplotu vyšší, než by měla bez atmosféry. Pokud atmosféra planety obsahuje zářivě aktivní plyny (tj. skleníkové plyny ), budou vyzařovat energii ve všech směrech. Část tohoto záření míří směrem k povrchu a otepluje ho. Intenzita záření - tedy síla skleníkového efektu - závisí na teplotě atmosféry a na množství skleníkových plynů, které atmosféra obsahuje.Přirozený skleníkový efekt Země je rozhodující pro zachování života. Lidská činnost, především spalování fosilních paliv a kácení lesů, zesílily skleníkový efekt a způsobily globální oteplování.Pojem "skleníkový efekt" vznikl z chybné analogie s účinkem slunečního světla, které prochází sklem a ohřívá skleník. Způsob, jakým skleník zachovává teplo, je však zásadně odlišný, protože skleník pracuje většinou snížením proudu vzduchu tak, aby se zachoval teplý vzduch uvnitř.
dbpedia-owl:thumbnail
dbpedia-owl:wikiPageExternalLink
dbpedia-owl:wikiPageID
  • 9720 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageLength
  • 30507 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
  • 51 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
  • 16545411 (xsd:integer)
dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
  • skleníkového efektu
  • skleníkový efekt
  • skleníkový jev
  • skleníkových plynů
  • Skleníkový efekt
  • skleníkovému efektu
  • skleníkové efektu
  • skleníkovým efektem
dcterms:subject
rdfs:comment
  • Skleníkový efekt, také zvaný skleníkový jev je proces, kterým záření atmosféry planety ohřívá povrch planety na teplotu vyšší, než by měla bez atmosféry. Pokud atmosféra planety obsahuje zářivě aktivní plyny (tj. skleníkové plyny ), budou vyzařovat energii ve všech směrech. Část tohoto záření míří směrem k povrchu a otepluje ho.
rdfs:label
  • Skleníkový efekt
prov:wasDerivedFrom
foaf:depiction
foaf:isPrimaryTopicOf
is dbpedia-owl:wikiPageDisambiguates of
is dbpedia-owl:wikiPageRedirects of
is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink of
is foaf:primaryTopic of