dbpedia-owl:abstract
|
- Smyslový orgán (receptor) umožňuje přijímat mechanické, tepelné, chemické či světelné podněty.Podle druhu podnětu rozlišujeme: mechanoreceptory - vnímání mechanického napětí a tlaku, včetně akustického receptory polohy (resp. receptory tíhového pole), pohybu a zrychlení (např. receptory vestibulárního aparátu) receptory elektromagnetického záření: receptory světla (fotoreceptory) a ultrafialového záření (tyčinky a čípky v oku, receptory polarizace světla u strašků) receptory infračerveného záření (např. loreální jamky hadů) termoreceptory - vnímání chladu nebo tepla, případně obojího (v pokožce i vnitřních orgánech) elektroreceptory - vnímání elektrického pole (např. Lorenziniho ampule) magnetoreceptory - vnímání magnetického pole (u ptáků, měkkýšů, hmyzu) chemoreceptory - vnímání chemického složení vnějšího nebo vnitřního prostředí (čidla chuti, čichu) osmoreceptory - vnímání osmotického tlaku na vnitřních rozhraních nociceptory - vnímání bolestiPodle zaměření smyslu rozlišujeme: exteroreceptory pro vnímání vnějších podnětů (hmatové receptory, sluchové receptory, receptory vnímání světla apod.) interoreceptory pro vnímání vnitřních podnětů (mechanoreceptory vnitřních orgánů - pulmonárního napětí, napětí v orgánech trávicí soustavy, napětí ve stěně močového měchýře, senzory tlaku (baroreceptory) v oběhové soustavě apod.; vnitřní chemoreceptory - např. hladiny kyslíku a CO2 v mozku; receptory vnitřní bolesti apod.) proprioreceptory vnímající polohu těla a vzájemnou relativní polohu a pohyb jeho částí (senzory napětí svalů, Golgiho šlachová tělíska, receptory vestibulárního aparátu...)Receptory mají vždy dvě hlavní stavební a funkční složky: smyslové buňky a nervová vlákna.
|