Snop (zdrobněle snopek i snůpek) je svazek obilí, který je vytvořen svázáním přiměřeného množství posekaných stébel obilí při sklizni - při žních.Za sekáčem postupovla obvykle žena, která vázala obilí do snopu. Původně se vázalo povříslem později konopným provázkem. Sisalový provázek byl používán především při mechnizované sklizni samovazy. Samovaz obilí posekal a samočinně svázal do snopů, které ohazoval na zem.
| Property | Value |
|---|
| prop-cs:wikiPageUsesTemplate
| |
| dbpedia-owl:abstract
|
- Snop (zdrobněle snopek i snůpek) je svazek obilí, který je vytvořen svázáním přiměřeného množství posekaných stébel obilí při sklizni - při žních.Za sekáčem postupovla obvykle žena, která vázala obilí do snopu. Původně se vázalo povříslem později konopným provázkem. Sisalový provázek byl používán především při mechnizované sklizni samovazy. Samovaz obilí posekal a samočinně svázal do snopů, které ohazoval na zem. Pokud nebylo obilí ihned sváženo do stodol bylo svázano 12 nebo 15 snopů se na poli stavělo do tzv. panáků nebo mandelů, kde bylo zrno ve snopech částečně chráněno před povětrností a škůdci. Mandel měl 9 snopů postavených svisle klasy nahoru, na které bylo položeny 3+2+1 snopů ležatých, aby voda nezatékala do mandele. Současně mohlo obilí před svozem vyzrát a doschnout.Svoz snopů obilí se původně prováděl ve volném čase hospodáře a povozu, až po posekání celé úrody obilí. Sváželo se do stodol. Ruční mlácení cepem (oddělování zrna od klasů) probíhalo až v zimně nebo případně za nepříznivého počasí. Mlácení cepy probíhalo na mlatě. Od začátku 20. se stále častěji používal strojní výmlat. Vznikaly hospodářské spolky drobných zeměmdělců, které si pořídily společnou mlátičku, která putovala postupně po jednotlivých členech spolku. Po nástupu velkých mlátiček, za kolektivního hospodaření, se obilí přímo sváželo k mlátičce. Tento postup sklizně byl označován jako trojfázová sklizeň.Po nástupu obilních kombajnů byl tento postup sklizně opuštěn pro svou časovou náročnost a vysokou pracnost. V období přechodu na sklizeň kombajny byly přechodně používány řádkovače, které nevázaly snopy a ukládaly posečené obilí do řídků na zem, odkud je kombajn s namontovaným sběracím zařízením zvedl a vymlátil. Obilí na zemi mohlo doschnout, nehrozilo polehání a vydrolení stojícího klasu. Tento postup sklizně byl označován jako dvoufázová sklizeň.Dnes se tyto technologie nepoužívají. Ke sklizni obilí se výhradně používají obilní kombajny, které v jedné fázi obilí posečou a vymlátí. Z pole je samostatně odváženo vymlácené zrno a případně i sláma. Za kombajny zůstávají na poli k zaorání plevy případně i rozsekaná sláma.Tento postup sklizně byl označován jako jednofázová sklizeň.V České republice má řada obcí snop ve svém obecním znaku.
|
| dbpedia-owl:thumbnail
| |
| dbpedia-owl:wikiPageID
| |
| dbpedia-owl:wikiPageLength
| |
| dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
| |
| dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
| |
| dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
| |
| dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
|
- Snop
- snop
- snopů
- svazek slámy
- snopy
- snopem
|
| dcterms:subject
| |
| rdfs:comment
|
- Snop (zdrobněle snopek i snůpek) je svazek obilí, který je vytvořen svázáním přiměřeného množství posekaných stébel obilí při sklizni - při žních.Za sekáčem postupovla obvykle žena, která vázala obilí do snopu. Původně se vázalo povříslem později konopným provázkem. Sisalový provázek byl používán především při mechnizované sklizni samovazy. Samovaz obilí posekal a samočinně svázal do snopů, které ohazoval na zem.
|
| rdfs:label
| |
| prov:wasDerivedFrom
| |
| foaf:depiction
| |
| foaf:isPrimaryTopicOf
| |
| is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
of | |
| is rdfs:seeAlso
of | |
| is foaf:primaryTopic
of | |
.jpg){kind=link}
