Sudetoněmecké povstání, bylo živelné povstání sudetských Němců v česko-německém pohraničí, jakož i organizovaná akce řízená Sudetoněmeckou stranou (SdP), jejímž předsedou byl Konrad Henlein. Událost je proto také označována jako henleinovský puč (resp. pokus o puč).Rozkaz k zahájení demonstrací a provokací byl zaslán 10. září 1938 z Norimberku všem okresním organizacím SdP.
| Property | Value |
|---|
| prop-cs:isbn
|
- 80 (xsd:integer)
- 978 (xsd:integer)
|
| prop-cs:jméno
|
- Josef
- Karel
- Václav
- Pavel
- Emil
- Jaroslav
- Jiří
- Stanislav
- Vladimír
- Johannes
- Joe J.
|
| prop-cs:konflikt
| |
| prop-cs:místo
| |
| prop-cs:obrázek
|
- Pochod Freikorpsu v Hazlové u Aše 1938.jpg
|
| prop-cs:popisek
|
- Pochod Freikorpsu v Hazlově u Aše
|
| prop-cs:početStran
|
- 112 (xsd:integer)
- 158 (xsd:integer)
- 160 (xsd:integer)
- 185 (xsd:integer)
- 198 (xsd:integer)
- 224 (xsd:integer)
- 272 (xsd:integer)
- 309 (xsd:integer)
- 351 (xsd:integer)
- 455 (xsd:integer)
- 736 (xsd:integer)
|
| prop-cs:příjmení
|
- Beneš
- Hruška
- Šrámek
- Suchánek
- Macke
- Motl
- Straka
- Junek
- Kural
- Heydecker
- Leeb
- Bružeňák
|
| prop-cs:příčina
| |
| prop-cs:rok
|
- 2002 (xsd:integer)
- 2007 (xsd:integer)
- 2008 (xsd:integer)
- 2013 (xsd:integer)
- 2015 (xsd:integer)
- 2016 (xsd:integer)
- 2017 (xsd:integer)
- 2018 (xsd:integer)
|
| prop-cs:strana
| |
| prop-cs:střetnutí
| |
| prop-cs:síla
| |
| prop-cs:titul
|
- Norimberský proces
- Ve stínu Mnichova : z historie československé armády 1932-1939
- Československá armáda, pilíř obrany státu z let 1932-1939
- Češi, Němci a mnichovská křižovatka
- Boj o pohraničí : Sudetoněmecký Freikorps v roce 1938
- Morový rok : kronika tragického roku 1938 na Sokolovsku a Karlovarsku - 2. díl - Karlovarsko
- Mobilizace ve fotografii : Armáda a Stráž obrany státu v letech 1938–1939
- Hitler před branami : literární dokument o povstání Němců v Čechách a na Moravě v roce 1938 a o cestě k němu
- Malé války 20. století a dál...
- Válka před válkou : krvavý podzim 1938 v Čechách a na Moravě
- Morový rok : kronika tragického roku 1938 na Sokolovsku a Karlovarsku - 1. díl - Sokolovsko
|
| prop-cs:trvání
| |
| prop-cs:velitel
| |
| prop-cs:vydavatel
|
- Karolinum
- Mladá fronta
- Olympia
- Rybka Publishers
- Extra Publishing
- Svět křídel
- Petrklíč
- Euromedia Group – Ikar
- Ministerstvo obrany České republiky – AVIS
- Nakladatelství Epocha a Pražská vydavatelská společnost
|
| prop-cs:vydání
| |
| prop-cs:výsledek
|
- zásah československé armády a částečné potlačení povstání; k incidentům dochází i po „Mnichovu“
|
| prop-cs:wikiPageUsesTemplate
| |
| prop-cs:ztráty
|
- 19 (xsd:integer)
- 52 (xsd:integer)
- 65 (xsd:integer)
- 95 (xsd:integer)
- 110 (xsd:integer)
- 2029 (xsd:integer)
- Freikorps:
- Ozbrojené složky:
- Počet neznámý.
Celkem:
- cca 200 mrtvých.
- k 1. 10. podle Köchlinga
- podle Frajdla
- stovky raněných.
Civilisté:
- v září 69,
- v říjnu 26;
|
| dbpedia-owl:abstract
|
- Sudetoněmecké povstání, bylo živelné povstání sudetských Němců v česko-německém pohraničí, jakož i organizovaná akce řízená Sudetoněmeckou stranou (SdP), jejímž předsedou byl Konrad Henlein. Událost je proto také označována jako henleinovský puč (resp. pokus o puč).Rozkaz k zahájení demonstrací a provokací byl zaslán 10. září 1938 z Norimberku všem okresním organizacím SdP. Následujícího dne se na mnoha místech (například v Chebu, Liberci či Teplicích) střetli henleinovci s policisty a četníky. Večer 12. září, po skončení Hitlerova rozhlasového projevu, v němž vůdce obvinil Československo z týrání a utiskování německé menšiny, došlo k rozpoutání násilí vůči Čechům, židům a německým antifašistům v celém pohraničí. Připravované ozbrojené povstání začalo ráno 13. září. Poprvé byly vedle zraněných hlášeny i oběti na životech, jichž bylo do večera 15. září celkem 37. K částečnému potlačení povstání došlo 14. září v důsledku zavedení stanného práva, nasazení armády a posílení Stráže obrany státu (SOS). Nepokoje v pohraničí však stále pokračovaly.Druhá fáze povstání začala 17. září, kdy na nezdařený puč navázaly aktivity tzv. Sudetoněmeckého Freikorpsu, polovojenské organizace sudetských Němců, jejímž úkolem bylo neustat v boji a provádět další teroristické akce. Podle prohlášení exilové vlády v Londýně z roku 1944 se Československo nacházelo ve válečném stavu s třetí říší od 17. září 1938, kdy byl Freikorps v Německu založen a následně byl odtud podporován. Po četných přestřelkách 20. a 21. září povstání znovu naplno propuklo 22. září, kdy nepokoje zachvátily další oblasti na Moravě a ve Slezsku. Na německé straně se na bojových, teroristických a sabotážních akcích podílela i zpravodajská služba Abwehr a jednotky SA a SS.Československé orgány reagovaly vyhlášením ostrahy hranice. Mobilním oddílům posíleným o lehké tanky a obrněné automobily se podařilo zjednat pořádek organizovanými výpady do předpolí například na Chebsku, Frýdlantsku, Šluknovsku či Varnsdorfsku. Výsledkem byl útlum povstaleckých aktivit a s vědomím toho, co Freikorps napáchal, také dočasný útěk sudetských Němců za hranice. Po vystupňování Hitlerových požadavků následovala 23. září mobilizace, v jejímž důsledku došlo ke stažení armádních jednotek na hlavní obranná postavení a odvolání některých protipovstaleckých akcí.Uzavřením Mnichovské dohody povstání prakticky skončilo, ale k útokům docházelo na některých místech i v říjnu, naposledy 31. října v Moravské Chrastové. Bojové akce Freikorpsu oficiálně ukončil rozkaz č. 30 z 30. září 1938, přesto henleinovci i nadále napadali ustupující Čechoslováky. Například 1. října byl jednotkám Freikorpsu vydán rozkaz „rudé a Čechy vyřídit na útěku.“ Ze strachu před Němci uprchlo ze Sudet více než 200 tisíc lidí, převážně Čechů, ale i židů a německých antifašistů.
|
| dbpedia-owl:casualties
|
- 1 (xsd:integer)
- 19 (xsd:integer)
- 52 (xsd:integer)
- 65 (xsd:integer)
- 95 (xsd:integer)
- 110 (xsd:integer)
- 200 (xsd:integer)
- 2029 (xsd:integer)
|
| dbpedia-owl:causedBy
| |
| dbpedia-owl:combatant
|
- Československo
- *Abwehr
- *Republikanische Wehr
- *border|22px|SSSS
- border|22px|Německá říšeNěmecká říše
- *18pxStráž obrany státu
- *18px|SASA
- *18pxČs. armáda
- border|22px|SudetyFreikorps(od 17. 9.)
- border|22px|SudetyGrüne Korps(od 23. 9.)
- border|22px|SudetySympatizantiSdP
|
| dbpedia-owl:commander
| |
| dbpedia-owl:conflict
| |
| dbpedia-owl:place
| |
| dbpedia-owl:result
|
- zásahčeskoslovenské armádya částečné potlačení povstání; k incidentům dochází i po „Mnichovu“
|
| dbpedia-owl:strength
|
- 10 – 15 000 (18. září)
- 26 000 (22. září)
- 30 000 (22. září)
- 34 – 41 000 (1. října)
- Freikorps:
- Stráž obrany státu:
|
| dbpedia-owl:thumbnail
| |
| dbpedia-owl:wikiPageExternalLink
| |
| dbpedia-owl:wikiPageID
| |
| dbpedia-owl:wikiPageLength
| |
| dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
| |
| dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
| |
| dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
| |
| dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
|
- Sudetoněmecké povstání
- nepokojů
- Sudetská krize
- Henleinův pokus o puč
- Sudetoněmecké povstání proti Československu
- sudetoněmecké povstání
- sudetoněmeckém povstání
- Sudetoněmeckého povstání
- německé povstání na sudetských územích
- sudetoněmeckým povstalcům
- sudetoněmeckými povstalci
- sudetoněmeckého povstání
|
| dcterms:subject
| |
| rdf:type
| |
| rdfs:comment
|
- Sudetoněmecké povstání, bylo živelné povstání sudetských Němců v česko-německém pohraničí, jakož i organizovaná akce řízená Sudetoněmeckou stranou (SdP), jejímž předsedou byl Konrad Henlein. Událost je proto také označována jako henleinovský puč (resp. pokus o puč).Rozkaz k zahájení demonstrací a provokací byl zaslán 10. září 1938 z Norimberku všem okresním organizacím SdP.
|
| rdfs:label
| |
| prov:wasDerivedFrom
| |
| foaf:depiction
| |
| foaf:isPrimaryTopicOf
| |
| is prop-cs:bitvy
of | |
| is prop-cs:konflikt
of | |
| is prop-cs:příčina
of | |
| is prop-cs:války
of | |
| is dbpedia-owl:causedBy
of | |
| is dbpedia-owl:conflict
of | |
| is dbpedia-owl:wikiPageRedirects
of | |
| is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
of | |
| is foaf:primaryTopic
of | |
.svg){kind=link}
.Svg){kind=link}
.svg){kind=link}
_-_návštěvnické_centrum_NPP,_nárožní_objekt.jpg){kind=link}
