Teorie reaktance, kterou formuloval sociální psycholog J. W. Brehm (1966), vysvětluje reakci jedince v situaci, kdy je omezována jeho osobní svoboda. Lidé, jejichž osobní svoboda je ohrožována (např. zákazem), mají tendenci si tuto svobodu zachovat, což může v důsledku vést k nežádoucímu jednání (porušení zákazu). Reaktance je odporem proti manipulaci a snahou uhájit pocit vnitřní svobody vlastního jednání.Používané jsou také názvy reactance theory, psychologická reaktance.
| Property | Value |
|---|
| prop-cs:wikiPageUsesTemplate
| |
| dbpedia-owl:abstract
|
- Teorie reaktance, kterou formuloval sociální psycholog J. W. Brehm (1966), vysvětluje reakci jedince v situaci, kdy je omezována jeho osobní svoboda. Lidé, jejichž osobní svoboda je ohrožována (např. zákazem), mají tendenci si tuto svobodu zachovat, což může v důsledku vést k nežádoucímu jednání (porušení zákazu). Reaktance je odporem proti manipulaci a snahou uhájit pocit vnitřní svobody vlastního jednání.Používané jsou také názvy reactance theory, psychologická reaktance.
|
| dbpedia-owl:wikiPageID
| |
| dbpedia-owl:wikiPageLength
| |
| dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
| |
| dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
| |
| dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
| |
| dcterms:subject
| |
| rdfs:comment
|
- Teorie reaktance, kterou formuloval sociální psycholog J. W. Brehm (1966), vysvětluje reakci jedince v situaci, kdy je omezována jeho osobní svoboda. Lidé, jejichž osobní svoboda je ohrožována (např. zákazem), mají tendenci si tuto svobodu zachovat, což může v důsledku vést k nežádoucímu jednání (porušení zákazu). Reaktance je odporem proti manipulaci a snahou uhájit pocit vnitřní svobody vlastního jednání.Používané jsou také názvy reactance theory, psychologická reaktance.
|
| rdfs:label
| |
| prov:wasDerivedFrom
| |
| foaf:isPrimaryTopicOf
| |
| is foaf:primaryTopic
of | |
