Zbytečná diagnóza (naddiagnostikování) se týká "nemoci“, která nikdy nezpůsobí vznik příznaků nebo úmrtí v dalším pacientově životě. Falešná diagnóza je vedlejší účinek u vyšetření raných stádií nemocí (například plicní embolie). Je problematická, protože z lidí dělá zbytečně pacienty a protože může vést k léčbám, které způsobují jen další poškozování.
| Property | Value |
|---|
| prop-cs:jazyk
| |
| prop-cs:revize
| |
| prop-cs:wikiPageUsesTemplate
| |
| prop-cs:článek
| |
| dbpedia-owl:abstract
|
- Zbytečná diagnóza (naddiagnostikování) se týká "nemoci“, která nikdy nezpůsobí vznik příznaků nebo úmrtí v dalším pacientově životě. Falešná diagnóza je vedlejší účinek u vyšetření raných stádií nemocí (například plicní embolie). Je problematická, protože z lidí dělá zbytečně pacienty a protože může vést k léčbám, které způsobují jen další poškozování. Způsobuje ji často alibismus lékaře či farmaceutická lobby.O zbytečné diagnóze mluvíme tehdy, když je nemoc sice diagnostikována správně, avšak je irelevantní. To se stává, když je léčba k dané diagnóze nedostupná, nepotřebná nebo nechtěná.Protože většina lidí, kterým byla stanovena diagnóza, bývá i léčena, je těžké posuzovat, zda se v individuálním případě jedná o zbytečnou diagnózu. Během pacientova života se to zpravidla posuzuje jen stěží. Prokazatelná bývá zpravidla jen v případech, kdy člověk zůstává neléčený, nikdy se u něj nerozvinou příznaky a zemře na něco úplně jiného. Většina důsledků, souvisejících se zbytečnou diagnózou, vychází najevo z populačních průzkumů. Rychle rostoucí počty vyšetření a stanovených diagnóz i při jinak stabilním množství obávaných následků (včetně počtů úmrtí) velmi podněcuje vznik případů zbytečných diagnóz. Nejvíce působivý je ale důkaz, který podala jedna z náhodných studií,Šablona:Kdo? zaměřená na screeningový test, který měl detekovat tzv. pre-klinické stadium nemoci. Vytrvalý neobvykle vysoký výskyt zjištěné choroby ve sledované skupině dobrovolníků i mnoho let po skončení průzkumu poskytuje nejlepší důkaz o existujících zbytečných diagnózách.Šablona:Zdroj?I když zbytečná diagnóza bývá potenciálně přítomná u diagnóz jakéhokoliv onemocnění, její původ bývá přičítán především screeningům rakoviny – systematickému vyšetřování pacientů bez příznaků, aby se zjistila raná stádia rakoviny. Ústředním škodlivým průvodním jevem screeningu proti rakovině bývá zbytečná diagnóza – zjištění abnormalit, které odpovídají patologické definici rakoviny (pozorovaným pod mikroskopem), které se však nikdy nerozvinou do té míry, aby vyvolaly vážné příznaky nebo úmrtí v dalším pacientově životě.
|
| dbpedia-owl:thumbnail
| |
| dbpedia-owl:wikiPageID
| |
| dbpedia-owl:wikiPageLength
| |
| dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
| |
| dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
| |
| dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
| |
| dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
|
- Zbytečná diagnóza
- falešně pozitivní výsledky
- zbytečná diagnóza
|
| dcterms:subject
| |
| rdfs:comment
|
- Zbytečná diagnóza (naddiagnostikování) se týká "nemoci“, která nikdy nezpůsobí vznik příznaků nebo úmrtí v dalším pacientově životě. Falešná diagnóza je vedlejší účinek u vyšetření raných stádií nemocí (například plicní embolie). Je problematická, protože z lidí dělá zbytečně pacienty a protože může vést k léčbám, které způsobují jen další poškozování.
|
| rdfs:label
| |
| prov:wasDerivedFrom
| |
| foaf:depiction
| |
| foaf:isPrimaryTopicOf
| |
| is dbpedia-owl:wikiPageDisambiguates
of | |
| is dbpedia-owl:wikiPageRedirects
of | |
| is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
of | |
| is foaf:primaryTopic
of | |
