Česko-uherské války (též zvané jako „Druhá válka husitská“) probíhaly v českých zemích na konci 60. let a v 70. letech 15. století.Dne 23. prosince 1466 prohlásil papež Pavel II. Jiřího z Poděbrad jako kacíře za sesazeného z trůnu a vyhlásil proti kališnickým Čechám křížovou výpravu. Roku 1467 papež potvrdil za vůdce katolíků Zdeňka ze Šternberka, předáka Zelenohorské jednoty. Jemu byly na pomoc poslány houfy křižáků z okolních zemí, avšak jejich útoku vojska Jiřího z Poděbrad úspěšně čelila.
| Property | Value |
|---|
| prop-cs:isbn
|
- 3 (xsd:integer)
- 80 (xsd:integer)
- 978 (xsd:integer)
|
| prop-cs:issn
| |
| prop-cs:jméno
|
- Josef
- Milena
- Petr
- Antonín
- Lumír
- Adolf
- Jörg Konrad
|
| prop-cs:konflikt
| |
| prop-cs:místo
| |
| prop-cs:obrázek
|
- Adolf Liebscher - Jiří z Poděbrad nad obklíčenými vojsky.jpg
|
| prop-cs:odkazNaAutora
|
- Milena Bartlová
- Petr Čornej
- Adolf Turek
- Lumír Jisl
- Josef Válka
- Jörg Konrad Hoensch
|
| prop-cs:periodikum
| |
| prop-cs:popisek
|
- Adolf Liebscher - Obklíčené vojsko Matyáše Korvína u Vilémova
|
| prop-cs:početStran
|
- 231 (xsd:integer)
- 328 (xsd:integer)
- 512 (xsd:integer)
- 839 (xsd:integer)
|
| prop-cs:příjmení
|
- Turek
- Válka
- Kalous
- Bartlová
- Hoensch
- Čornej
- Jisl
|
| prop-cs:rok
|
- 1953 (xsd:integer)
- 1991 (xsd:integer)
- 1998 (xsd:integer)
- 2007 (xsd:integer)
- 2009 (xsd:integer)
|
| prop-cs:ročník
| |
| prop-cs:strana
|
- 18 (xsd:integer)
- 20 (xsd:integer)
|
| prop-cs:strany
| |
| prop-cs:střetnutí
| |
| prop-cs:titul
|
- Velké dějiny zemí Koruny české VI. 1437-1526
- Dějiny Moravy. Díl 1, Středověká Morava
- Matthias Corvinus. Diplomat, Feldherr und Mäzen
- Matyáš Korvín : uherský a český král
- Ostravsko za česko-uherské války ve světle písemných pramenů i archeologických nálezů
|
| prop-cs:trvání
| |
| prop-cs:velitel
|
- 18 (xsd:integer)
- 20 (xsd:integer)
|
| prop-cs:vydavatel
|
- Paseka
- Veduta
- Muzejní a vlastivědná společnost
- Verlag Styria
|
| prop-cs:výsledek
| |
| prop-cs:wikiPageUsesTemplate
| |
| dbpedia-owl:abstract
|
- Česko-uherské války (též zvané jako „Druhá válka husitská“) probíhaly v českých zemích na konci 60. let a v 70. letech 15. století.Dne 23. prosince 1466 prohlásil papež Pavel II. Jiřího z Poděbrad jako kacíře za sesazeného z trůnu a vyhlásil proti kališnickým Čechám křížovou výpravu. Roku 1467 papež potvrdil za vůdce katolíků Zdeňka ze Šternberka, předáka Zelenohorské jednoty. Jemu byly na pomoc poslány houfy křižáků z okolních zemí, avšak jejich útoku vojska Jiřího z Poděbrad úspěšně čelila. V březnu roku 1468 zahájil přímý boj vykonavatel papežské klatby uherský král Matyáš Korvín. Vpadl na Moravu a postupně likvidoval pozice Jiřího z Poděbrad. V květnu se bojovalo na jihozápadní Moravě, 14. května byla útokem dobyta Třebíč. Poté Matyášova vojska oblehla hrad Špilberk v Brně a opevněný klášter Hradisko u Olomouce. Výprava Čechů proti Matyášovým vojskům skončila katastrofou, když v bitvě u Zvole byla rozprášena a její velitel Zdeněk Kostka z Postupic byl smrtelně zraněn. Po obléhání se vzdala i posádka kláštera Hradisko a v únoru 1469 po půlročním obléhání i Špilberk.V únoru roku 1469 se vydal Matyáš Korvín se silným vojskem do Čech a zaútočil na Kutnou Horu. Jeho vojsko však bylo obklíčeno českým vojskem u Vilémova na Českomoravské vrchovině. Matyáš byl přinucen k osobní schůzce s Jiřím z Poděbrad, na níž slíbil, že zanechá dalšího nepřátelství vůči českému králi a za tento slib byl propuštěn. Svůj slib však nedodržel a zbrojil proti Jiřímu dál. 3. května téhož roku byl katolickými pány zvolen v Olomouci za českého krále. V červnu však zemský sněm tuto volbu odmítl a na návrh Jiřího z Poděbrad uznal nástupnictví Vladislava Jagellonského na český trůn. Zejména na Moravě a ve Slezsku se rozhořely boje mezi příznivci obou znesvářených táborů.Byly dobývány hrady protivníků, došlo k zániku mnoha vesnic. Ještě v roce 1469 poslal Jiří z Poděbrad svého syna Jindřicha na jižní Moravu, ten pronikl až na Slovensko, kde zpustošil okolí Trenčína. Počátkem roku 1470 válka pokračovala, v únoru byl dobyt Nový Hrad, který byl v držení rodu pánů z Kunštátu. V létě Jiří z Poděbrad vstoupil do Uherského Hradiště a odtud se vypravil do Slezska. Toho využil Matyáš a vpadl do východních Čech. Zde byl však zastaven vojskem královny Johany. 22. března roku 1471 Jiří z Poděbrad zemřel a v květnu téhož roku byl českým sněmem zvolen králem Vladislav Jagellonský.Matyáš, který ovládal část Čech a polovinu Moravy se nechal korunovat v Jihlavě papežským legátem za českého krále a poté se rozhořely další boje. V Čechách měla převahu jagellonská strana, ve vedlejších zemích Koruny české měl převahu Matyáš. Důležitou politickou a vojenskou složkou bylo Polsko, které pochopitelně podporovalo Vladislava Jagellonského. Poláci se pokusili podporovat povstání v Uhrách. V roce 1467 přešla na stranu Matyáše část panské šlechty, která stála dosud na straně Jiřího z Poděbrad a Vladislava Jagellonského. Válka pokračovala bez velkých bitev pouze v lokálních drobných střetech po celou první polovinu 70. let.O ukončení války a nalezení přijatelného kompromisu se jednalo mezi oběma panovníky i na zemských sněmech. 7. prosince 1478 byla na radnici v Olomouci vyhlášena smlouva o příměří, podle níž mohli oba panovníci užívat titulu „český král“. Tyto dohody byly potvrzeny Olomouckou smlouvou ze dne 21. července 1479. Vladislav vládl pouze v Čechách, Matyáš na Moravě, ve Slezsku a v Lužicích. Tento stav trval až do jeho smrti roku 1490. Podle těchto smluv se dědičným králem stal ten, který přežil toho druhého. Vladislav Jagellonský tak získal korunu pro své nástupce, za což musel Matyášovým dědicům vyplatit 400 000 dukátů.
|
| dbpedia-owl:combatant
|
- 18px|Znak českého královstvíJednota zelenohorská
- 20px|borderUherské království
- 18px|Znak českého královstvíČeské království
|
| dbpedia-owl:commander
| |
| dbpedia-owl:conflict
| |
| dbpedia-owl:place
| |
| dbpedia-owl:result
| |
| dbpedia-owl:thumbnail
| |
| dbpedia-owl:wikiPageID
| |
| dbpedia-owl:wikiPageLength
| |
| dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
| |
| dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
| |
| dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
| |
| dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
|
- válku
- česko-uherských válkách
- česko-uherské války
- Česko-uherské války
- Česko-uherských válkách
- česko-uherských válek
- uherských válek
- boji
- válek
- válkami uherskými
- bitva u Vilémova
- poděbradských válek
- česko-uherských
- uhersko-českou válku
- česko–uherských válek
- uherských válkách
- uherské nájezdy
- válek česko-uherských
|
| dcterms:subject
| |
| rdf:type
| |
| rdfs:comment
|
- Česko-uherské války (též zvané jako „Druhá válka husitská“) probíhaly v českých zemích na konci 60. let a v 70. letech 15. století.Dne 23. prosince 1466 prohlásil papež Pavel II. Jiřího z Poděbrad jako kacíře za sesazeného z trůnu a vyhlásil proti kališnickým Čechám křížovou výpravu. Roku 1467 papež potvrdil za vůdce katolíků Zdeňka ze Šternberka, předáka Zelenohorské jednoty. Jemu byly na pomoc poslány houfy křižáků z okolních zemí, avšak jejich útoku vojska Jiřího z Poděbrad úspěšně čelila.
|
| rdfs:label
| |
| prov:wasDerivedFrom
| |
| foaf:depiction
| |
| foaf:isPrimaryTopicOf
| |
| is prop-cs:konflikt
of | |
| is prop-cs:střetnutí
of | |
| is dbpedia-owl:conflict
of | |
| is dbpedia-owl:wikiPageRedirects
of | |
| is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
of | |
| is foaf:primaryTopic
of | |
.svg){kind=link}
_big.svg){kind=link}
