dbpedia-owl:abstract
|
- Česká věda má hlubokou tradici. Kořeny teologického myšlení sahají až k cyrilometodějské misii na Velké Moravě. Zásadním impulsem k rozvoji abstraktního myšlení bylo založení Karlovy univerzity králem Karlem IV. roku 1348. Šlo o první univerzitu ve střední Evropě. Na univerzitě vzniklo prostředí, v němž se rozvinulo originální české teologické myšlení, husitské, jež bývá považováno za počátek evropské reformace. K rozvoji věd přírodních dala zásadní impuls epocha rudolfínská, kdy v Praze působily špičky rodících se přírodních věd (Tycho de Brahe, Johannes Kepler). Tradici však přervalo neúspěšné stavovské povstání, třicetiletá válka a následná periferizace českých zemí. To se pokoušelo od konce 18. století zvrátit české národní obrození, které přineslo i významné vědecké instituce: Královskou českou společnost nauk roku 1784 a Vlastenecké muzeum v Čechách (dnes Národní muzeum) roku 1818. Ve druhé polovině 19. století rozvoji vědy výrazně napomohl masivní růst průmyslové výroby, když se české země staly nejprůmyslovější částí Rakousko-uherské monarchie. Sílu české vzdělanosti tehdy manifestoval kupříkladu Ottův slovník naučný (vydáván od roku 1888), největší tištěná encyklopedie po Britannice. Roku 1890 vznikla vedle Královské společnosti Česká akademie věd a umění sídlící v Národním muzeu. Prostor pro vědu vytvořila i nová Československá republika založená roku 1918. V Brně byla tehdy (1919) například založena Masarykova univerzita, dnes druhá největší v zemi. Komunistický systém po roce 1948 kladl po vzoru Sovětského svazu důraz místo na univerzity na akademii věd a její ústavy. Královská společnost nauk, Česká akademie věd a umění a deset samostatných vědeckých ústavů (mj. Slovanský a Orientální ústav) bylo roku 1953 sloučeno do centrální Československé akademie věd. Výkladní skříní režimu pak byla účast na sovětském vesmírném programu Interkosmos (čs. družice Magion, první československý kosmonaut Vladimír Remek - první člověk ve vesmíru, který nebyl občanem USA či SSSR). Roku 1959 se české vědě podařilo získat i jednu Nobelovu cenu - za chemii pro Jaroslava Heyrovského. (Toto ocenění získali již krátce po válce i dva čeští rodáci - Gerty Coriová a její manžel Carl Cori, působící v USA). Po revoluci 1989 bylo v ČR ve spolupráci s Evropskou unií otevřeno několik nových vědeckých center zaměřených mj. na nanotechnologie a laserovou techniku (CEITEC, ELI Beamlines, HiLASE aj.). Praha se stala sídlem European Global Navigation Satellite Systems Agency, která řídí navigační systém Galileo. V Antarktidě byla založena česká Mendelova polární stanice.Některé obory jsou v ČR rozvinuty tradičně, v přírodních vědách je to třeba chemie (odtud vysoká prestiž českých chemiků vojenských), v humanitních egyptologie či lingvistika.
|