| dbpedia-owl:abstract
|
- Umělá inteligence (anglicky Artificial intelligence, AI) je obor informatiky zabývající se tvorbou strojů vykazujících známky inteligentního chování. Definice pojmu „inteligentní chování“ je stále předmětem diskuse, nejčastěji se jako etalon inteligence užívá lidský rozum. S tímto pojmem poprvé přišel John McCarthy v roce 1955.[zdroj?]Definice, která jako nástroj modelování v umělé inteligenci uvádí stroj – počítač (entitu exaktního světa) je historická (a dnes zastaralá), vycházela z ničím nepodloženého názoru, že počítač je všemocný. Ve skutečnosti možnosti exaktního světa v poznání (exaktní věda) a ve zpracování informace (matematika, počítač) jsou ve srovnání s možnostmi lidské psýchy velice omezené. Vysvětluje to dále uvedený odstavec Nástroje a meze. V definici je třeba použít obecnější nástroj modelování, a to (pracovně) umělé prostředí schopné poznávat reálný svět filtrem vágnosti, a schopné zpracovávat informaci s vnitřní vágností, jak to činí lidská psýcha. Speciální podmnožinou tohoto prostředí je pak stroj – počítač pro případy, kdy je vnitřní vágnost poznání a tak i zpracovávané informace nulová. V poznávání zákonitostí procesů lidské psýchy a hledání umělého prostředí, které ony procesy bude schopno modelovat, je cesta umělé inteligence. Téměř celá tato cesta je před námi, pramálo z ní jsme ušli, při tvorbě modelů v umělé inteligenci jsme dosud bloudili pouze v exaktním světě. Jeden z pokusů vytvořit takové prostředí je uveden např. v Výzkum umělé inteligence je vysoce odborný a specializovaný, navíc je rozdělen do několika polí, které často nelze názorově spojit. Celý výzkum se rovněž dělí na několik technických problémů; některá podpole se zabývají řešením konkrétních problémů, některá zase například na použití konkrétních nástrojů či dosažení konkrétních aplikací. Otázka, je-li možné sestrojit umělou inteligenci je také úzce spjata s problémem vědomí, s otázkou výpočtů, které provádí lidský mozek sám nebo s otázkou evoluce kognitivních schopností. Podle odborníků může pokročilá umělá inteligence mít emoce či deprese. Učení AI odpovídá empirismus. Podobnými otázkami se zabývá filosofie umělé inteligence.Mezi hlavní problémy v rámci výzkumu umělé inteligence patří uvažování, znalosti, plánování, učení, zpracovávání přirozeného jazyka (komunikace), vnímání a schopnost se pohybovat či manipulovat s předměty. Dosažení obecné inteligence je stále jedním z hlavních cílů výzkumu v tomto oboru.Z psychosociálního hlediska je umělá inteligence jednou z forem ne-lidské inteligence.[zdroj?]
|
