Nemoc k smrti je kniha napsaná dánským filozofem Sørenem Kierkegaardem v roce 1849 pod pseudonymem Anti-Climacus. Zabývá se zoufalstvím, které je následně srovnáváno s hříchem. 19. století bylo typické pro svůj počátek psychologie a romantismu, jenž se v mnohém stavěl proti osvícenství. Stopy obou směrů lze v této knize sledovat.Název knihy je inspirován kapitolou z Janova evangelia, v níž Lazar umírá na svoji nemoc, ale Ježíš jej posléze vzkřísí.
| Property | Value |
|---|
| prop-cs:wikiPageUsesTemplate
| |
| dbpedia-owl:abstract
|
- Nemoc k smrti je kniha napsaná dánským filozofem Sørenem Kierkegaardem v roce 1849 pod pseudonymem Anti-Climacus. Zabývá se zoufalstvím, které je následně srovnáváno s hříchem. 19. století bylo typické pro svůj počátek psychologie a romantismu, jenž se v mnohém stavěl proti osvícenství. Stopy obou směrů lze v této knize sledovat.Název knihy je inspirován kapitolou z Janova evangelia, v níž Lazar umírá na svoji nemoc, ale Ježíš jej posléze vzkřísí. Tak je vyjádřeno, že zoufalství není vázáno na život a smrt, neboť křesťanství, stejně jako Kierkegaard, věří v nesmrtelnost duše. „Nemoc smrti“ proto neznamená nějaký druh smrtelné nemoci, ale nemoc (nemožnost) opravdové smrti. To je pravým – u křesťanů vírou překonaným – zoufalstvím, které svazuje k Bohu a činí obecně člověka eticky pevnějším.Kierkegaardův křesťanský přístup však – ve shodě s Ježíšovým poselstvím – vyzvedává spíše nezbytnost individuální náboženské víry a vlastního osobního obřadného přístupu, než křesťanské kultovní ideály. Autor se staví proti křesťanskému dogmatismu, kultu, pojetí hříchu a lpění na historicismu, který podlamuje etický systém a podporuje lhostejnost. Tímto postojem se dostal do ostrého sporu s předními představiteli křesťanství, který zesílila i skutečnost, že v Dánsku nebyla učiněna odluka státu od církve.Jeho tvorba je považována jak za jednu z nejvytříbenějších v dánské literatuře, což lze sledovat v preciznosti, obraznosti, nadsázce a ironii jeho stylistiky, tak za počátek existenciální filozofie. Kierkegaard se ve svých rozborech bytí jako jeden z prvních nahlíží na duši z pohledu procítěného individualismu stavějícího se proti společensko-universálnímu etickému kodexu, historicismu a scientismu. Proto jeho samotnou filozofii je možno interpretovat různě (jak lze vidět u Sartra či Camuse).
|
| dbpedia-owl:wikiPageID
| |
| dbpedia-owl:wikiPageLength
| |
| dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
| |
| dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
| |
| dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
| |
| dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
| |
| dcterms:subject
| |
| rdf:type
| |
| rdfs:comment
|
- Nemoc k smrti je kniha napsaná dánským filozofem Sørenem Kierkegaardem v roce 1849 pod pseudonymem Anti-Climacus. Zabývá se zoufalstvím, které je následně srovnáváno s hříchem. 19. století bylo typické pro svůj počátek psychologie a romantismu, jenž se v mnohém stavěl proti osvícenství. Stopy obou směrů lze v této knize sledovat.Název knihy je inspirován kapitolou z Janova evangelia, v níž Lazar umírá na svoji nemoc, ale Ježíš jej posléze vzkřísí.
|
| rdfs:label
| |
| prov:wasDerivedFrom
| |
| foaf:isPrimaryTopicOf
| |
| is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
of | |
| is foaf:primaryTopic
of | |
