Neoabsolutismus (také Bachův či Bachovský absolutismus a Františkojosefínský absolutismus) je označení pro formu vlády v Rakouském císařství (předchůdci pozdějšího Rakousko-Uherska) v letech 1851–1859. Bylo následkem potlačených revolucí z let 1848 a 1849 a ideově navazovalo na osvícenský absolutismus 18. století. Kromě tehdejšího Rakouska se podobná forma vlády objevila také v Pruském království a ve Francii za dob druhého Francouzského císařství.
