dbpedia-owl:abstract
|
- Termín supernova se vztahuje k několika typům hvězdných explozí, kterými vznikají extrémně jasné objekty složené z plazmatu, jejichž jasnost posléze v průběhu týdnů či měsíců opět o mnoho řádů klesá.K tomuto konci vedou dvě možné cesty: buďto se jedná o masívní hvězdu, která ve svém jádře vyčerpala podstatnou část zásob paliva pro fúzi a začala tvořit železo, začne se hroutit pod silou své vlastní gravitace, vlivem útlumu termonuklearní reakce, nebo o bílého trpaslíka, který nahromadil materiál od svého hvězdného průvodce, dosáhl Chandrasekharovy meze a prodělal termonukleární explozi. V obou případech výsledná exploze supernovy rozmetá obrovskou silou většinu nebo všechnu hmotu hvězdy.Exploze vytváří rázovou vlnu, která se šíří do okolního prostoru, interaguje se zbytky supernovy a mezihvězdnou hmotou. Nejznámějším příkladem tohoto procesu jsou zbytky SN 1604, které lze vidět na obrázku vpravo.Exploze supernov jsou hlavním zdrojem všech prvků těžších než železo a u mnoha důležitých prvků zdrojem jediným. Například všechen vápník a všechno zlato, uran a další prvky byly syntetizovány při explozi supernov před miliardami let. Supernovy vnášejí do mezihvězdné hmoty těžké prvky a obohacují tak molekulární mračna, která jsou dějištěm tvorby nových hvězd. Činnost supernov významně ovlivnila složení Sluneční soustavu a umožnila tak nakonec život na Zemi, jak ho známe.Výbuch supernovy je provázen obrovskými teplotami a za jistých podmínek mohou fúzní reakce během vrcholné fáze vyprodukovat některé z nejtěžších prvků, jako je kalifornium.„Nova“ znamená latinsky „nový,“ což se vztahuje k tomu, že se objevuje jako velmi jasná nová hvězda na nebeské sféře; prefix „super“ ji odlišuje od obyčejné novy, kterou je také míněna hvězda, která zvýšila svou jasnost, ale na menším prostoru a odlišným mechanismem. Přesto je však zavádějící považovat supernovu za novou hvězdu, protože ve skutečnosti jde o zánik hvězdy (nebo přinejmenším její radikální transformaci v něco odlišného).
|
rdfs:comment
|
- Termín supernova se vztahuje k několika typům hvězdných explozí, kterými vznikají extrémně jasné objekty složené z plazmatu, jejichž jasnost posléze v průběhu týdnů či měsíců opět o mnoho řádů klesá.K tomuto konci vedou dvě možné cesty: buďto se jedná o masívní hvězdu, která ve svém jádře vyčerpala podstatnou část zásob paliva pro fúzi a začala tvořit železo, začne se hroutit pod silou své vlastní gravitace, vlivem útlumu termonuklearní reakce, nebo o bílého trpaslíka, který nahromadil materiál od svého hvězdného průvodce, dosáhl Chandrasekharovy meze a prodělal termonukleární explozi.
|