Jakub Kryštof Rad (vlastním jménem Jacob Christoph Rad ; 25. března 1799 ve švýcarském Rheinfeldenu – 13. října 1871 ve Vídni) byl rakouský ředitel dačické rafinérie cukru, vynálezce kostkového cukru.Do Dačic přišel Rad z Vídně na jaře 1840, aby se ujal ředitelského křesla. Hned započal továrnu modernizovat instalací novějších strojů a v roce 1842 zavedl ve výrobě první parní stroj v okolí.
| Property | Value |
|---|
| prop-cs:wikiPageUsesTemplate
| |
| dbpedia-owl:abstract
|
- Jakub Kryštof Rad (vlastním jménem Jacob Christoph Rad ; 25. března 1799 ve švýcarském Rheinfeldenu – 13. října 1871 ve Vídni) byl rakouský ředitel dačické rafinérie cukru, vynálezce kostkového cukru.Do Dačic přišel Rad z Vídně na jaře 1840, aby se ujal ředitelského křesla. Hned započal továrnu modernizovat instalací novějších strojů a v roce 1842 zavedl ve výrobě první parní stroj v okolí. Rafinérie za jeho vedení rostla a dodávala cukr po celé jižní Moravě, ale také do jižních a východních Čech či rakouského pohraničí.Cukr se v té době prodával ve velkých homolích, které se přes svůj elegantní tvar velmi špatně porcovaly. Jeho manželka Juliana Radová vedla bohatý společenský život a cukr k čaji či kávě podávala často, až si jednou při porcování zranila prst. Se zavázaným prstem došla za manželem a vyčinila mu, že by mohl vymyslet něco menšího.Ředitel Rad přemýšlel, až se v roce 1841 zrodil vynález lisu na kostky cukru. Do 400 čtvercových otvorů mosazné desky ležící na měděné desce se nasypala cukrová moučka, v lisu se cukr stlačil, kostky se z kovové desky vytlačily na dřevěnou podložku a po dobu 12 hodin probíhalo sušení. Po usušení byly kostky připraveny na balení.První kostkový cukr dostala Radova manželka několik měsíců po svém zranění v bedničce s více než 300 kostkami bílé a červené barvy.Rad si od kostkového cukru sliboval další růst rafinérie, požádal tedy o licenci k jeho výrobě a schválení patentu. 23. ledna 1843 patent získal a 3. října téhož roku jej prodal rafinerii za 12 tisíc zlatých. Dačická rafinérie začala dodávat kostky pod názvem čajový cukr (Thee-Zucker), nebo také vídeňský kostkový cukr (Wiener Würfelzucker), na trh. Balíček připomínajícím bedničku s čínským čajem bylo 250 kostek, měl původní etiketu a stál jeden zlatý a 50 krejcarů české měny. Kostky byly dvou velikostí – o hraně 1,2 cm a o hraně 1,5 cm.Situace rafinérie, která stála mimo řepařské oblasti a veškerý cukr dovážela, se od poloviny 40. let zhoršovala a ani kostkový cukr výrazné zlepšení nepřinesl. V roce 1846 Rad na ředitelské místo rezignoval a odstěhoval se zpět do Vídně. Rafinerie byla po několika letech zcela uzavřena.Radovo autorství bylo brzo zapomenuto a za otce kostky cukru byl považován kdokoliv. Až historik cukrovarnictví R. E. Grottkas v 30. letech 20. století prokázal autorství Jakuba Kryštofa Rada. Kostka získala v Dačicích žulový pomník v roce 1983, pamětní deska byla odhalena v roce 2003.
|
| dbpedia-owl:wikiPageExternalLink
| |
| dbpedia-owl:wikiPageID
| |
| dbpedia-owl:wikiPageLength
| |
| dbpedia-owl:wikiPageOutDegree
| |
| dbpedia-owl:wikiPageRevisionID
| |
| dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
| |
| dbpedia-owl:wikiPageWikiLinkText
|
- Jakub Kryštof Rad
- Jacob Christoph Rad
|
| dcterms:subject
| |
| rdf:type
| |
| rdfs:comment
|
- Jakub Kryštof Rad (vlastním jménem Jacob Christoph Rad ; 25. března 1799 ve švýcarském Rheinfeldenu – 13. října 1871 ve Vídni) byl rakouský ředitel dačické rafinérie cukru, vynálezce kostkového cukru.Do Dačic přišel Rad z Vídně na jaře 1840, aby se ujal ředitelského křesla. Hned započal továrnu modernizovat instalací novějších strojů a v roce 1842 zavedl ve výrobě první parní stroj v okolí.
|
| rdfs:label
| |
| prov:wasDerivedFrom
| |
| foaf:isPrimaryTopicOf
| |
| is dbpedia-owl:wikiPageRedirects
of | |
| is dbpedia-owl:wikiPageWikiLink
of | |
| is foaf:primaryTopic
of | |
